Vyvozování hlásek

Co znamená, když má vaše dítě vyvozenou hlásku? A kdy ji vlastně opravdu umí? 

Když vaše dítě nevyslovuje určitou hlásku, vyhledáte péči logopedky. Po několika terapiích přijde konečně ta radostná chvíle, kdy dítě konečně “zadrnká” nebo “zasyčí”. Najednou paní logopedka zmíní, že vaše dítě má již danou hlásku vyvozenou, ale ukáže vám další domácí cvičení. Co to tedy přesně znamená? Ještě není hotovo? A kdy si můžete konečně oddychnout a říct si, že dítě danou hlásku doopravdy umí? 

Proč to nejde hned?

Izolovaná hláska neznamená vítězství (zatím). Největším omylem je myslet si, že když se dítě jednou u logopedky naučí izolovaně vyvodit správný zvuk, další den ho bude bezchybně používat. Takto to bohužel nefunguje. To, že dítě umí hlásku izolovaně, znamená pouze to, že pochopilo princip tvoření dané hlásky. Našlo správné místo v puse a správně zkoordinovalo výdechový proud. Cesta k tomu, aby ji opravdu umělo použít, je otázkou vytrvalého cvičení. Chce to čas, mnoho opakování a obrovskou dávku trpělivosti, než bude dítě do řeči zapojovat danou hlásku automaticky a bez námahy. 

Často ale nastává i jiná, pro rodiče poměrně matoucí situace. Máte pocit, že dítě už hlásku dávno umí, protože podle vás zní přesně tak, jak by měla. V ordinaci vás ale čeká překvapení. Paní logopedka vám řekne, že hláska ve skutečnosti správně vyvozená není a musíte ji začít nacvičovat úplně od začátku. Dítě si totiž občas najde svůj vlastní nesprávný způsob tvoření hlásky, například ji tvoří na špatném artikulačním místě. Tento zvuk sice může laickému uchu znít velmi podobně jako správně tvořená hláska, ale z logopedického hlediska je chybný a mohl by bránit dalšímu rozvoji řeči. Každé dítě si při učení nových hlásek nebo přeučování nesprávně vytvořených hlásek musí projít čtyřmi základními fázemi. Každá fáze je přitom velice individuální, prolínají se a můžou trvat u každého dítěte různě dlouhou dobu. 

Čtyři fáze osvojování hlásek

Průpravná cvičení mluvidel 

Než vůbec začneme po dítěti chtít novou hlásku, musí mít dostatečně obratný a silný jazyk, rty a celkovou motoriku mluvidel. Je to stejné jako v posilovně, kdy postupně budujete svoji sílu a zlepšujete koordinaci. 

Vyvození hlásky 

Tady se odehrává to kouzlo, kdy dítě poprvé a často s pomocí nejrůznějších logopedických triků a pomůcek správně vysloví danou hlásku izolovaně. Tedy například konečně tzv. zadrnká „drndrrrn” a my slyšíme tu vysněnou hlásku R nebo tzv. zasyčí jako had „ssss“. 

Fixace 

Zde přichází kámen úrazu mnoha rodičů. Dítě umí říct izolované R nebo třeba právě pouze s pomocnými hláskami tvoří „DRN”, ale ve slově „ryba“ slyšíme „dyba“ nebo „lyba“. Ve fázi fixace hlásku postupně spojujeme s dalšími hláskami, tvoříme slabiky a následně i slova. Postupujeme od těch jednodušších pozic hlásky ve slově až po ty nejtěžší. 

Automatizace 

Fáze, kdy dítě používá hlásku v běžné řeči. Nepřemýšlí o ní. Prostě mluví a hláska zní čistě a správně, ať už dítě recituje básničku, nebo vám s nadšením vypráví, co se stalo ve školce. Pokud dítě ve spontánní řeči hlásku použije občas správně a občas nesprávně, není ještě fáze automatizace ukončena a je třeba u cvičení vydržet a vše s dítětem dopilovat. 

Nutno doplnit, že všechny fáze nácviku hlásek doprovází ruku v ruce i rozvoj sluchového vnímání. Platí totiž pravidlo, že pokud dítě hlásku neslyší, nemůže ji ani správně vyslovit a v řeči použít. Výše uvedené “neslyší” však neznamená, že se jedná o dítě neslyšící, ale že se u něj ještě dostatečně nerozvinulo sluchové vnímání a tím pádem není schopno jednotlivé hlásky pouhým uchem identifikovat a od sebe rozlišit (často pak dochází k zaměňování hlásek zvukově podobných, např. S-Š, L-R apod.).

Níže je tabulka, která Vám orientačně poradí, jak by měla řeč a výslovnost dítěte v daném věku vypadat. V případě jakýchkoliv obav se neváhejte obrátit na naše logopedky. 

zdroj: https://www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost–co-je-to–patlavost